Informační etika se zabývá společenským dopadem šíření informací, které se s nástupem informačních technologií velmi zjednodušilo a zrychlilo. Informační etika, autorské právo, bibliografická citace, ukázka generování citace na základě ISBN a použití v textu.
Předchozí okruh: 24. Teorie programování
Informační etika
- vychází z obecných principů etiky (filozofická disciplína, která zkoumá představu správného chování ve společnosti)
- posuzuje morální hledisko práce s informacemi a dopad informačních technologií na společnost
- dělení podle úrovně kontaktu s informací
- etika tvůrců (autor, editor)
- zveřejnění klamavých informací, špatné nebo chybějící citování
- etika zprostředkovatelů (databáze, weby, knihovny)
- nerespektování autorského práva, cenzura
- etika uživatelů (čtenář)
- nevyužití informací při rozhodování (např. u vedoucích pracovníků)
- etika tvůrců (autor, editor)
- některé oblasti informační etiky
- kyberetika
- netiketa (etiketa na internetu, zabývá se především slušností, ohleduplností a respektováním soukromí)
- citační etika
- ochrana osobních údajů
- knihovnická, mediální a novinářská etika
- základní pravidla informační etiky
- sdílet pravdivé informace a šířit znalosti bez zlého úmyslu
- omezit falešné a tendenční informace
- usnadnit volnou výměnou informací a eliminovat cenzuru
- určit práva a povinnosti médií
- nést odpovědnost důsledky svého jednání
- neporušovat autorské právo
Autorské právo
- odvětví práva, které se zabývá právními vztahy uživatelů a tvůrců tzv. autorských děl k příslušným dílům
- ochrana vzniká automaticky bezprostředně po vytvoření díla aniž by se musela registrovat, často se značí symbolem © (copyright), ten má však v ČR (i ve většině jiných zemí) pouze informativní význam, dílo je chráněno i když to na něm není uvedeno
- v Česku upraveno autorským zákonem č. 121/2000 Sb
- v mezinárodním právu je základem několik úmluv, základem jsou Bernská úmluva z roku 1886 a Všeobecná úmluva o autorském právu uzavřená v Ženevě roku 1952
- autorské dílo
- dílo literární, umělecké nebo vědecké, musí být jedinečným výsledkem tvůrčí duševní činnosti autora, musí být trvale nebo dočasně vyjádřeno v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě
- dílem není námět, zpráva, informace, metoda, teorie, vzorec, graf, tabulka fyzikálních konstant, výstup počítačového programu atd. samy o sobě
- vedle díla jsou chráněna také práva související s právem autorským, kam patří např. práva výkonného umělce k vlastnímu výkonu
- autor
- fyzická osoba, která dílo vytvořila, v případě spoluautorství všichni autoři společně a nerozdílně, výjimkou jsou zaměstnanecká díla a kolektivní díla
- např. spisovatel, hudebník, architekt, programátor
- práva autora
- na rozmnožování díla
- na rozšiřování, pronájem, půjčování, vystavování díla či jeho rozmnoženiny
- obvykle trvají po dobu života autora a 70 let po smrti, poté jde o volné dílo
- práva jsou nepřevoditelná, lze k nim však udělovat licence
- licence = právo na různé způsoby užití díla je možno převádět, prodávat (např. hudební skupina při nahrávání desky podepíše smlouvu, na jejímž základě bude mít produkční firma exkluzivní právo na šíření nahrávky, zatímco hudebníkům firma poskytne nějakou odměnu)
- užití pro osobní potřebu
- zákon nám umožňuje vytvořit si kopii autorského dílo výhradně pro osobní potřebu
- jakékoliv další šíření vyjma nejbližšího okruhu rodiny je zakázáno a jedná se o porušení zákona
- sdílení odkazů na takové stránky je také porušením
- další formy ochrany duševního vlastnictví
- patenty
- ochranné známky
- průmyslové vzory
Bibliografická citace
- souhrn údajů o citovaných autorských dílech, nebo jejich částech, jež umožňují jejich identifikaci, včetně ověření údajů
- užitečné nástroje
- https://www.citace.com/
- správa citací a bibliografie ve Wordu
- ISBN = international standard book number
- je číselný kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání
- zpravidla bývá ISBN uvedeno na rubu titulního listu a v čárovém kódu na obálce
- ČSN je chráněné označení českých technických norem
0 komentářů